ObecLešná
První kostel byl postaven v Lešné v období 1420–1430 za Hanuše z Pržného. Pokud se týká fary a té jsou v deskách zemských zmínky již od roku 1385, 1484 a 1628. Kostel byl dřevěný, z katolických farářů není uveden žádný. Od roku 1480 vlastnili Lešnou Pražmové z Bílkova. Nejdříve Jan, který celé panství v roce 1567 prodává mladšímu bratru Benešovi, který byl náboženství luterského. Podle pramenů v roce 1589 přichází 3 luteránští kněží roku
1605–1612. V roce 1620 se vrchnost zřekla katolictví a Beneš Pražma se nechal svésti odboji proti Ferdinandu II., za což bylo do Lešné posláno 6. 3. 1621 vojsko, které toho dne vypálilo chrám Páně, dvůr, část zámku a celou Lešnou. Zbytek byl ponechán manželce Ludmile, která musela uhradit 1800 tolarů do královské pokladny. Proto roku 1628 prodala Ludmila celé panství Martinovi Půhoučímu z Předmostí za 12 000 zlatých. Za jeho panování byl v období 1628–1635 postaven druhý kostel ke cti a chvále Blahoslavené Trojice, z větší části dřevěný.
Fara byla obnovena roku 1638 a prvním knězem byl P. F. Kecher, který však pro bídu musel odejít. Péči o farnost přebírá děkan z Valašského Meziříčí P. Jan Orlík, který svěřil vedení svému kaplanovi, kterému bylo dáno řídit i farnost rožnovskou a zašovskou, což nemohl zvládnout, proto kostel upadal. Po roce 1641 bylo Lešensko několikrát prodáno. Nakonec uvedené panství dědí Františka Eleonora Žerotínová, rozená Podstatská z Prusinovic, která za svého dědice určila Magnuse Podstatského z Prusinovic. Dědické právo po jeho smrti přešlo na jeho manželku Marii Annu, která se podruhé provdala za Jana Emanuela hraběte Lažanského, který počal celou reorganizaci panství, včetně kostela, který měl v roce 1682 jeden oltář, poval dřevěný, jeden kalich a ciborium. V letech 1684–1686 nechal hrabě Lažanský celý kostel přestavit na kamenný. V tomto období byly přistaveny dvě kaple s cibulovitou střechou krytou šindelem. Kostel dostal tvář kříže – délka 22,5 m a šířka
19,5 m, uvnitř bylo pět oltářů: Hlavní – zasvěcen Blahoslavené Trojici.
Levá kaple – Sv. Valentinovi. Pravá Kaple – Janu Nepomuckému. Jeden boční oltář zasvěcen Sv. Anně a druhý Spasiteli. V roce 1718 žádá o svolení nové duchovní správy, což mu nebylo vyhověno. V pracích na kostele však pokračuje. V letech 1726–1728 je přistavěna věž s cibulovitou střechou krytou šindelem. Duchovní správa obnovena v roce 1730. Duchovním správcem byl ustanoven P. Max Prechlý. V roce 1732 dostala věž tři zvony. Sv. Michala o váze 1000 kg, sv. Jana o váze 560 kg a Valentina o váze 261 kg. Kostel byl v tomto roce přesvěcen svatému Michaelovi Archandělovi. Deskový poval byl nahrazen klenbou, v důsledku toho se kostel o něco zvýšil a u této příležitosti byly postaveny dvě oratoře a vnitřek byl vymalován významným moravským malířem Josefem Sattlerem. V klenbě nad preskyteří korunování Blah. P. Marie, a nad lodí chrámu Páně boj Michaela Archanděla s padlými anděly. Malování bylo dokončeno roku 1750, ale to již bylo za P. Jana Josefa Ryppera. Spolupráce obou kněží s hraběcí rodinou se vyplatila, neboť přinesla mnoho duchovního užitku a bez ní by v naší farnosti nebyl takový kostel, mající takovou cenu. V roce 1969 byl zvon Sv. Michala pojat jako národní kulturní památka a od roku 1972 je celý kostel národní kulturní památkou.
V současné době jsou v kostele tři oltáře – hlavní, zasvěcen sv. Michaelovi Archandělovi, pravý boční oltář sv. Janu Nepomuckému a levý sv. Valentinovi.
Seznam kněží působících ve farnosti Lešná od roku 1730
Zpracoval: Mgr. Miroslav Kostiha
